1. Měření následující bezprostředně po sobě musí dát stejný výsledek

Tady narážíme na jeden z největších fyziologicko/metodických problémů, který se týká specificky monitorování HRV. Měří se totiž milisekundové rozdíly mezi RR intervaly, které jsou ovlivněny i nepatrnými změnami stavu organismu. Čím větší je standardizace průběhu měření z hlediska času, polohy těla, vnějších podmínek, atd. tím lépe jsou porovnatelné výsledky. mySASY používá při monitorování principu tzv. posturálního manévru (změny polohy z lehu do stoje a zpět do lehu), který pomáhá především identifikovat aktivitu aktivační (stres/spotřeba) části sledovaného (ANS) systému, což je jednou ze základních přidaných hodnot mySASY oproti ostatním HRV systémům. Tento “manévr” umožňuje mySASY dobré a standardizované hodnocení, kterým bylo provedeno již téměř 1 milion měření. Tento posturální manévr ale může ovlivnit (pro monitoring HRV významně) následný stav sledovaného systému (třeba podobně jako byste udělali nějaké náročnější cvičení, nebo vypili kafe = aktivuje Spotřebu (sympatikus), což logicky může ovlivnit výsledky bezprostředně následujícího měření. 

 

2. Subjektivně vyplňovaná data (dotazník po měření) do mySASY ovlivňují výsledky.

Tento mýtus se špatně vyvrací, protože jediné co se v této oblasti dá udělat je, že mohou všichni, od autora celé metodiky po všechny programátory “odpřísáhnout”, že tomu tak není :) Pro upřesnění: hodnoty Kompenzace, Funkčního věku, i všechny parametry uvedeny na grafu “Moje HRV” (doplňování, spotřeba, celkový výkon, souhrnné skóre) jsou vypočteny “pouze” na základě monitorování RR intervalu a zpracování pomocí spektrální analýzy HRV. Jediná část, do které se promítají informace z dotazníku vyplněného po měření je “interpretační věta/odstavec = slovní hodnocení” uvedené pod hodnotou Kompenzace. To má totiž za úkol zasadit naměřené hodnoty do kontextu ostatních vnějších faktorů, které ovlivňují aktuální stav organismu a “napovědět” tak uživateli co vše může stát za tím, že byly naměřeny právě aktuální hodnoty. 

 

3. Když výsledek neodpovídá mým pocitům je to chyba.

Není. Pokud by měl výsledek VŽDY odpovídat subjektivním pocitům, bylo by potřeba uznat, že je měření zcela zbytečné. A to samozřejmě není pravda :) Zároveň je dobré říct, že je sledování subjektivních pocitů v průběhu, i v reakci na trénink, důležité a nedoporučovali bychom jej zcela nahradit jakýmkoliv měřením. Optimální přístup spočívá v kombinaci sledování subjektivních pocitů a objektivního měření. I díky tomu zjistíte, že může být velký rozdíl mezi subjektivním vnímáním lokální únavy jednotlivé svalové skupiny a kapacitou centrální nervové soustavy reprezentovanou HRV reagovat ještě pozitivně na další zatížení. Ideálně však s vynecháním lokálně přetížených svalových skupin. Právě zjištění a využití toho, kdy a díky čemu vzniká nesoulad mezi subjektivním vnímáním únavy a jeho naměřeným projevem přináší zásadní konkurenční výhodu těm, kteří se měří. Právě to  může přispět k vyšší výkonnostní progresi. 

Více k této problematice najdete v článku - ZDE 

 

4. Chytré hodinky měří HRV v průběhu delšího času, třeba i přes noc, a to je přesnější

Monitorování HRV pomocí “chytrých hodinek” má dnes stále limity, se kterými se výrobci nechlubí. Problémem optických (hodinkových) snímačů zůstává přesnost měření vzdálenosti RR intervalu vyžadující schopnost měření na 0,001s. S postupy v oblasti technologií, se objevují výrobci, jejichž senzory se požadované přesnosti blíží (https://valencell.com/). O tom něco víme, protože jeden takový senzor už několik měsíců velmi nadějně testujeme. Neplatí to ale ani zdaleka o všech optických senzorech všech prestižních výrobců, kteří s HRV pracují. Ještě významnějším mýtem je, že jejich delší měření MUSÍ přinášet přesnější měření. To totiž naráží na jeden zásadní, ale velmi málo známý/prezentovaný fakt. Měření HRV (snímání a hodnocení KAŽDÉHO RR intervalu) a jeho zpracování je pro hodinky velmi náročné vzhledem k jejich limitované výpočetní a především energetické kapacitě aktuálních baterek. Hodinky se tak tváří, že zpracovávají a hodnotí záznam 24/7, ale to vůbec není pravda. Pokud by tomu tak bylo, uživatele by se zásadně budili s vybitými hodinkami. Většinou tak “chytré algoritmy” hledají a stanovují pro měření a zpracování záznamu “vhodný čas”. V něm pak probíhá zpracování krátkého, maximálně několikaminutového úseku. Narozdíl od mySASY, kdy přesně ovlivníte kdy a za jakých podmínek měření probíhá, u hodinek zpravidla čas hodnocení nemůžete ovlivnit, a to může být zásadní problém a faktor zkreslení.

Detailněji o metodice mySASY v článku - ZDE

 

5. Po náročném zatížení musí vždy nastat odpočinkový den nebo aktivní regenerace.

Jak ukazují výsledky mySASY, ale především osobní zkušenosti mnoha uživatelů, ani tento mýtus není žádným pravidlem. Především u výborně trénovaného organismu není výjimkou možnost absolvování náročného zatížení v několika následujících dnech po sobě bez nějakého zásadního poklesu adaptační kapacity. Proč by tomu tak být nemělo? Vždyť jedním ze základních cílů fyzického tréninku je vybudovat schopnost rychlé adaptace organismu na vysoké zatížení a tím schopnost opakovaného podávání náročného fyzického výkonu.

Další infromace k reakcím jsou k dipozici ZDE.

 

Protože nás zajímají vaše otázky a názory plánujeme do budoucna další podobný článek, kde si téma / otázky vyberete vy sami v anketě (případně odkaz) na našich sociálních sítích.

Pokud byste měli nějaké konkrétní dotazy již nyní neváhejte se na nás obrátit - support@mysasy.com

Vážíme si toho, že jste s námi ;).

 

Pokud jste si ještě mySASY nevyzkoušeli a zaujalo vás, tak si stáhněte aplikaci, registrujte se a získejte 14 dní ZDARMA!