To, jak se zaměřujete na individuální rozvoj hráčů je koncept, který v Evropě dlouho chyběl…

Dříve nebylo zvykem trénovat individuálně, a to obzvláště ne v ledním hokeji. Hodně zkušených trenérů i hráčů to nejdříve vnímalo jako úplný nesmysl, je to přece kolektivní sport, ale dnes už všechny hokejové hvězdy individuálně trénují, protože je velká konkurence a vy se prostě musíte odlišit, posouvat svoje hranice. Ostatně, kdyby to fungovalo tak, že by všichni jen trénovali stejně a pouze v týmovém programu, měli bychom celou řadu podobných hokejistů. Obdivujeme však ty, kteří se vymykají. Většinou se vymykají díky individualizovanému tréninkovému programu, najímají si specialisty. Když si vezmete tréninkový program týmu, je výsledek u každého trochu odlišný, a to je potřeba vnímat. Pokud se chcete dostat na špici, musíte samozřejmě trénovat v týmu, pracovat na souhře, ale také sám na sobě a svých dovednostech, abyste cíleným tréninkem dosáhli svého potenciálu.

Vzhledem k rozsahu akademie, o níž se staráte, máte ještě prostor sám trénovat, nebo se už o vše stará váš tréninkový tým?

Vše je o organizaci, filozofii, metodice. Od hokejového tréninku mne nikdo nedostane, to je můj život. Metodicky vedu celý projekt, koncipuji tréninkový proces, ale zároveň i vedu spoustu mladých hráčů s potenciálem. Jezdí za mnou kluci z celého světa, moc mě to baví, a i když dostávám nabídky trénovat jinde, mám volnost. Tohle je má práce, která mě naplňuje a baví. Když jsme se stěhovali z Prahy a Brna do malinkaté Telče, moc lidí tomu šanci nedávalo, byl to naopak nejlepší krok, který jsem udělal, i když mu nikdo, a to ani z firmy, moc nevěřil. Telč mají lidé spojenou spíše s historií a cestovním ruchem, nikoliv s hokejem. Rychle se to ale mění – i v tom je výhoda.

Co považujete za největší dosavadní úspěchy, kterých vaše akademie dosáhla?
Jeden z největších úspěchů byla asi má spolupráce s německým velkoklubem Eisbären Berlin, kde jsem dělal hlavního metodika klubu a kde jsem byl kooptován i k A-týmu, v němž bylo 12 hráčů se zkušenostmi z NHL. To byla velká trenérská zkušenost. V rámci jednotlivců jsme v projektu pomáhali řadě hráčů, kteří dnes hrají v NHL, byli draftováni, nebo se teprve na draft chystají. Mezi ty nejznámější patří např. čeští hráči Martin Nečas, Pavel Zacha, Filip Zadina, Martin Kaut, bratři Zohornové, Matěj Pekař, Jakub Lauko, Jáchym Kondelík nebo zahraniční Lukas Haudum, Benjamin Baugartner a další.

 

Nezmínil jste svého syna, který je také velmi úspěšný – je historicky pátým nejmladším střelcem Tipsport extraligy, byl stálým reprezentantem v U18 a U20 a momentálně hraje v Sault Ste. v Canadian Hockey League. Máte ještě prostor se mu trenérsky věnovat?

Na jeho tréninku se podílím od mala, někdy od 5 let. Vlastně díky tomu, jak jsem pracoval s ním a poté s Martinem Nečasem jsem vybudoval projekt HTA (Hockey Talent Academy). Nyní je to o dost složitější, když je v Kanadě, protože je to teď spíše na něm a programu tam. Přes léto se ale připravujeme opravdu svědomitě. Jakmile se vrátí, bude trénovat u nás. Jsme tedy spolu dost v kontaktu. I díky mySASY ho dost dobře znám – už vím, co potřebuje a co funguje. Díky tomu je trénink efektivní.

Čím vás mySASY zaujalo a získalo?

Když to řeknu úplně od srdce. Poprvé jsem byl hodně skeptický a byl jsem ze staré školy, tzn. přesvědčen, že vše poznáte od pohledu, pocitem. Bylo pro mě dost sci-fi, že bych dokázal změřit centrální únavu, popř. adaptační reakci na trénink. Proto jsem byl na začátku vůči tomu hodně rezervovaný. Ale to já jsem ke všem novým technologiím. Myslím si, že dokážu odhadnout potenciál, ale i přes svou skepsi jsem do toho šel. Nyní musím přiznat, že mi to v podstatě převrátilo trenérský život. Zvláště uvažování o tréninku. Víte, tréninky samozřejmě můžete mít promyšlené, můžete je mít skvěle nachytané a udělat je dobře, ale i přesto pracujete s hráčem, který má nějaké dispozice, tj. každý reaguje na trénink jinak, je v jiném rozpoložení, a to je také důležité. Mně vždy přišlo, že se jako trenéři pořád tak nějak všichni domníváme, že naše osvědčené postupy fungují na všechny stejně. Ale i díky mySASY jsem rychle přišel na to, že to tak není. Musím přiznat, že ze mě mySASY udělalo lepšího trenéra, protože mě donutilo nad tréninkem přemýšlet úplně jinak.

Jak se to projevilo?

Víte, já se každé ráno probouzím docela brzy a hodně přemýšlím nad tím, jak na tom ti mí svěřenci budou a mám strašnou radost, když to odhadnu. A proto je pro mě mySASY skvělé – vzbudím se a mySASY mi může potvrdit, jak na tom kluci jsou, vím, zda jsem pro ně udělal dobrou práci a pak podle výsledků upravím trénink, aby byl skutečně efektivní. Přístup do aplikace mají asistenti, trenéři individuální výuky, kondiční trenér a díky tomu mají všichni přehled. Někdy je pak vtipné, když za mnou někdo přijde, kdo se mnou pracuje teprve chvíli, aby se zeptal, co budeme na tréninku dělat zítra a já mu povím, že to ještě nevím (smích). Bývají hodně překvapení. Ale to mě právě naučilo mySASY. Ukázalo mi, že reakce organismu může být opravdu různá a je potřeba s ní v tréninku počítat. Samozřejmě to není tak, že bych podle výsledku mySASY celý trénink ráno překopal, ale určitě ty zásadní věci můžu upravit, dnes už mám zkušenost a sahám do programu opravdu drobně. Proto je pro mě mySASY jedna z klíčových metod, na kterou prostě spoléhám, které věřím a kterou mám vyzkoušenou.

Dokázal byste svou práci popsat i pro ostatní trenéry, kteří s mySASY teprve začínají nebo s ním ještě nepřišli do styku?

Myslím si, že tím, že jsem mySASY mohl využít na hodně hráčích, tak jsem si ověřil řadu zákonitostí. Mnoho z nich jsem znal a trénoval jsem je od mala a mySASY mi kolikrát potvrdilo některé věci, které jsem se do té doby třeba jen domníval. Řekl bych tedy, že mi tento program dává jakousi jistotu, že daného hráče dobře vedu. Jestli jsem správně zvolil obsah tréninku, jestli nehrozí přetrénování, nebo jestli třeba hráč zrovna neřeší něco, o čem nevím, a co by mu bránilo účinně regenerovat (typicky vztahové problémy, nové stresující prostředí atp.). Samozřejmě výsledek pak konzultuji i s konkrétním hráčem. Nesmí to být tabu nebo něco ve smyslu „trenér má vždycky pravdu“. A to je možná další věc, kterou mě mySASY naučilo: více s těmi hráči mluvit, protože je neovlivňuje jen trénink samotný, ale řada vnějších faktorů, jako psychická pohoda, jak se vyspí atp. Někteří hráči jsou složitější, a tak v začátku využívám funkci, že konkrétní výsledek vidím jen já. Ale samozřejmě chci, aby hráč pochopil, že je to jeho výsledek a ať je jakýkoliv, měl by ho respektovat. 

Kdybyste tedy měl přínosy mySASY shrnout, co byste uvedl?

mySASY mi jednoznačně zkvalitnilo můj pohled na celé trénování a trenérský styl. Navíc mi pomáhá dělat věci naplno bez rizika, protože, když chcete jít do maxima, máte jistotu, že zároveň nejdete za hranu. 

Dokáže nám uvést konkrétní příklady, kdy vám mySASY nejlépe pomáhá a kdy případně mySASY odkládáte?

Mám desítky, možná stovky takových příkladů. V podstatě, kdykoliv ti hráči trénují a je odezva potvrzená, tak je to super a když naopak je odezva nečekaná, dá se to včas řešit. Kdybych to nevěděl, tak bych to nepoznal a trénoval je neadekvátně jejich stavu, což by snížilo celou kvalitu tréninku. Navíc se z toho dá poznat např. v playoff, že se něco děje, když jsou třeba 3 dny výsledky špatné a je potřeba hráče začít zavčasu šetřit, abychom mu neublížili, nepřetížili a mohli s ním do dalších zápasů počítat. 

Vnímáte nějaké úskalí při měření s mySASY?

Asi to největší je, když se hráči nechtějí konfrontovat se svými výsledky. Mají strach. A taky je problém vždy, když své výsledky hráč nevezme jako výhodu a bojkotuje to, protože si chce nalhávat, že svému tělu dokonale rozumí. Není tomu ale tak. To je jasné. Někteří hráči si raději nalhávají, že jsou OK a raději se nezměří, aby nemuseli čelit skutečnosti, že to třeba nemají pod kontrolou. A přitom o nic nejde. Výsledek z mySASY vůbec nerozhoduje o tom, jestli jeho tým vyhraje, kolik daný hráč dá na zápase gólů nebo asistencí, kolik vyhraje vhazování, soubojů, jak pomůže svému týmu. mySASY jen může pomoci trénovat chytřeji, takže hráč tak bude lepší a lepší. Plus trenérovi může pomoci s tréninkem nebo nasazením do hry, aby hráč mohl odehrát zápas v lepším rozpoložení.

Máte nějaké trenérské motto? A souvisí toto motto nějak s mySASY?

Hledám cestu, kudy ještě nikdo nešel. To znamená, že nejste uzavřen novým příležitostem a možnostem. A mySASY je přesně takovou cestou, kterou zatím ještě mnoho lidí nešlo, přestože je zřejmé, jak obrovský potenciál v tomto systému vězí. Jednou jsem mySASY ukazoval generálnímu manažerovi jednoho finského hokejového velkoklubu a on mi řekl, že to je daleko lepší než to, co sami používají. A přesto zůstali dále u systému, který jim jen radí, jestli trénovat nebo netrénovat... Navíc je rada „netrénovat“ dost zavádějící, zvláště když můžete pracovat s mnohem komplexnějším systémem jako je mySASY.

Když zmiňujete týmy, měl jste někdy příležitost používat mySASY také při tréninku celého týmu či skupiny hráčů? Dokázal byste říci nějaké nápady, rady či zkušenosti k týmovému využití mySASY? 

Ano, používám to ve své celoroční akademii. Nejprve jsem si vysledoval, jaké typy tréninků vyhovují konkrétním typům hráčů. Vznikly nám pak takové 3 skupiny, které pak měly trochu odlišný program. Nejde ovšem o to, že by trénovaly úplně jinak, spíše upravujete objemy, intenzitu, někomu ji zvýšíte, někomu snížíte, prostě podle toho, jak komu co sedí. A pak s nimi pracujete poměrně snadno – sledujete aktuální kompenzaci a výsledky.

Máte nějaký vzkaz trenérům nebo hráčům na závěr?

Zásadní je, aby hráči i trenéři pochopili, že výsledky mySASY slouží hlavně k jejich vlastnímu prospěchu, protože se o svém těle dozví spoustu nového. Taky by si měli pamatovat, že špatný výsledek není žádná prohra, ale naopak příležitost – zjistíte, kudy cesta pro vaše tělo vede, a kudy naopak ne. Je spousta trenérů i hráčů, kteří mySASY ani nevyzkoušeli, nebo si nenechali naměřené výsledky vysvětlit, a už ho odsuzují. To je ale asi běžné u každého nového špičkového produktu – není pro každého. Já jsem s mySASY maximálně spokojený a nedám na něj dopustit.

 

---

 

Zaujal vás mySASY? Stáhněte si aplikaci, registrujte se a získejte 14denní přístup ZDARMA! Zapůjčit si hrudní pás můžete ve vybraných prodejnách TriExpert také zdarma – více informací zde.