Sportovní trenéři se na nás často obracejí s dotazem, pro jak staré, respektive mladé sportovce je mySASY vhodný. Pokud vezmeme v potaz možná omezení, jakými může být nedostačující fyzická konstituce (snímací plochy pásu nemusí přiléhat na správná místa na těle) nebo riziko, že měření nebude provedeno správně, bývá mySASY používaný už u sportovců kolem 10–12 let. Ideální věková hranice je ale 14 let, kdy jsou nejen dostatečně splněny všechny technické požadavky pro správné měření, ale také od tohoto věku může být s ohledem na vývoj těla dosaženo maximálních přínosů vyplývajících z pravidelného měření.

Tvrdý trénink, ale nízká regenerace? Rozhodně ne!

U mladých sportovců – bez ohledu na druh sportu – bývá nejčastějším problémem nedostatečná regenerace. S tím jde ruku v ruce celkově špatný životní styl a nedostačující doplňování energie (ať už stravou nebo spánkem). V mySASY je takový styl tréninku patrný z výsledků v levé části grafu. Dochází totiž ke společné aktivaci, nebo deaktivaci obou větví autonomního nervového systému (ANS). Ty by měly ideálně působit proti sobě.

Jak nám pak potvrdili sami sportovci i jejich trenéři, nejčastější příčiny takového stavu nejsou překvapivé. Jde o:

• nekvalitní spánek – obvykle příliš krátký, rušený světlem, hlukem, ale třeba i aktivním Wi-Fi signálem
• nerovnoměrný rytmus spánku – výrazné rozdíly mezi jednotlivými usínáními a vstáváními (zde bývají obvykle na vině mobilní telefony)
• špatné stravovací návyky – nekvalitní potraviny, stravování v pozdních nočních hodinách
• nedostatečná reflexe dlouhodobějších vnějších stresových podnětů – vliv školního prostředí, ale i partnera/ky, rodiny a podobně

Když chcete být nejlepší, tak si přídáte – nebo ne?

Přehnané nároky na výkony jak v samotném tréninku, tak v soutěžích, jsou významným faktorem, který ovlivňuje výsledky a později často i zdraví sportovce. Ve většině případů jde o rozhodnutí sportovce, který i přes doporučení trénuje nad rámec svého tréninkového plánu (a často tak i svých sil). Výjimkou ale nejsou ani případy, kdy za přetrénováním stojí trenér – tréninková zátěž v takovém případě bývá záměrně vysoká a intenzita tréninků nebere ohled na věk a celkové schopnosti daného svěřence.

Podceněná regenerace, stejně jako příliš vysoká intenzita tréninkové zátěže pak může vést k dlouhodobému podcenění doplňování živin. Organismus pak není schopen efektivně a rychle srovnat nerovnováhu, kterou trénink vyvolává, ani vyřešit mikro-traumata, ke kterým tréninkem v tkáních dochází. V případě nedostatečné regenerace nemusí být špatný stav sportovce patrný, z dlouhodobého hlediska jsou však jeho výkony i celkové zdraví významně ohroženy. Při odhalení takového stavu, způsobeného nedostatečnou regenerací nebo doplňování důležitých živin, může dojít k nápravě relativně brzy. Často stačí upravit některé z dlouhodobých návyků a změny se projeví už během 30–90 dnů. 

Po dlouhodobém přetěžování sportovce nadmíru vysokou tréninkovou zátěží je náprava škod o dost náročnější. Trénink musí být dávkován citlivě a sportovec i trenér musejí být v tomto směru trpěliví. Svěřenec se musí naučit respektovat aktuální rozložení svých sil – cílem je postupný nárůst adaptační kapacity a zvyšování doplňování. V momentě, kdy bude doplňování narůstat, může být zvyšována intenzita tréninků. To pak povede k celkovému zlepšení adaptační kapacity sportovce a zároveň k zachování dostatečných zásob z doplňování. Jeden příliš náročný trénink však může veškeré snažení zkazit, a vrátit tak sportovce i trenéra zase na začátek. I proto je vhodné pravidelně a dlouhodobě sportovce sledovat pomocí mySASY, aby se snížení adaptační kapacity snáze předcházelo.

Když vám trénink nic nedává

U mladých sportovců, především v týmových sportech, může ale dojít i k opačnému stavu – potenciál a schopnost organismu adaptovat se na opravdu vysokou zátěž u talentovaných sportovců není naplno využit, jelikož je trénink sestaven tak, aby respektoval průměrné schopnosti celého týmu. Takto talentovaní sportovci se navíc nemusí projevovat výrazně lépe než ostatní v týmu. Jejich tělo totiž nedostává dostatečné impulzy ke zvyšování adaptační kapacity, a podněty tak tělo dokáže bez větších obtíží akceptovat. V případě odhalení takového talentu je proto dobré trénink individuálně přizpůsobit.

Ne každý na internetu je odborník

Sociální sítě nejen negativně ovlivňují spánek a regeneraci sportovce, ale mohou ho nasměrovat i špatným směrem nepodloženými a nepravdivými informacemi. Některá z tradovaných doporučení pro trénink, která kolují po sociálních sítích, tak mohou mít bez dostatečné konzultace se specialisty (trenéry, lékaři, fyzioterapeuty…) negativní vliv na výkonnost i zdraví.

Například častý nešvar ve vynechávání bílkovin a celkově jídla po tréninku může vést k rychlému poklesu adaptační kapacity. Pravidelné měření s mySASY však tuto chybu dokáže velmi rychle objevit, a předejít tak závažným komplikacím, které mohou nastat.

 

Nezapomínejte na hormonální změny

Nejen ve věku 11–13 (u dívek) a 13–15 (u chlapců), ale mnohdy až do 21 let prochází tělo mladého člověka nejrůznějšími hormonálními změnami. Ty mnohdy nemusí být bouřlivé a na první pohled patrné, mohou však výrazně zatěžovat vnitřní organismus. Takovému organismu pak můžeme poměrně snadno přivodit chronickou únavu, která dokáže sportovce na dlouho nebo i natrvalo, vyřadit z tréninků. Stává se tak, že hormony ovlivněný sportovec, který má zároveň nastavený tvrdý tréninkový režim, je úspěšnější v mladších kategoriích. A v momentě, kdy ho ostatní sportovci „dorostou“ stává se průměrným (nebo u něj v horším případě dojde k přetrénování).

 

• TIP: Přečtěte si další články, kdy mySASY pomáhá s prevencí zranění, přetrénování a výkonnostní stagnace.

 

---

 

Zaujal vás mySASY? Stáhněte si aplikaci, registrujte se a získejte 14denní přístup ZDARMA! Zapůjčit si hrudní pás můžete ve vybraných prodejnách TriExpert rovněž zdarma.