Data o sportovci jsou alfou omegou, říká kondiční trenér Michal Břetenář.
Michal Martínek, Karolína Plíšková, Jakub Klepiš, Patrik Schick, Jakub Štáfek. Co pojí tyto na první pohled rozdílné sportovce? Michal Břetenář – kondiční trenér, který pomáhal a pomáhá českým sportovcům ke světovým výkonům. Jak trénoval své svěřence v období lockdownu? Jak těžké je dohromady trénovat sportovce kolektivních a individuálních sportů? A jaké poznatky si odnesl po prvním měsíci používání mySASY? Nejen to v rozhovoru s Michalem Břetenářem.
Jako trenér máte na starosti kondiční přípravu světových hráčů ledního hokeje, zápasníků MMA, ale ve výčtu vašich klientů můžeme najít i herce, nebo tenisty. Jak přistupujete k individuálním požadavkům klientů – kondiční příprava hráče v NHL musí být naprosto jiná než zápasníka MMA?
Vždy záleží na tom, s jakým požadavkem klient přichází a kolik máme na práci prostoru. U hokejistů a fotbalistů navíc záleží na tom, zda se jedná o letní přípravu nebo přijdou během sezóny. V MMA je to složitější, jelikož věcí, které musí během týdne stihnout je více než dost. Nicméně vždy je to o tom, najít nejslabší článek řetězu. Razím teorii, že pokud není hotový základ, netřeba trénovat specificky. Pokud nemáte funkční metabolismus, dřív nebo později se přetížíte nebo zraníte. Takže do určité fáze přípravy není problém vidět na jedné hodině fotbalistu, hokejistu a MMA zápasníka při stejném typu tréninku, který se liší pouze velikostí zátěže.
Chápu to tedy správně, že pokud sportovec nemá správné stravovací návyky, dříve, než přejde na cardio nebo silový trénink, působíte jako nutriční kouč?
Stravu bych do toho nemíchal, je to samostatná kapitola, ale abych vám odpověděl – jako nutriční poradce nefunguji. Má specializace je fyziologický trénink. Nejsem zastáncem toho, že jeden člověk děla od všeho něco a nic pořádně. Mám radši když se pracuje v týmu a každý se věnuje tomu svému. Je důležité mít informace z každého odvětví a v případě potřeby vědět kam zrovna klienta poslat.
Jste tvrdý na své klienty? Nebo jsou natolik motivováni makat, že stačí si mezi Vámi a jimi vybudovat dobrý, důvěryhodný, vztah?
Je to jednoduché – ukázaná platí. Pokud máte výsledky, důvěra se buduje lépe. Na začátku chce každý makat, ale málo kdo je ochotný vystoupit ze své komfortní zóny. Dříve jsem byl tvrdý, ale taky často zklamaný. Naučil jsem se ale jednu důležitou věc, která mě před případným zklamáním ochraňuje – nikdy nemůžu chtít víc než klient. Nicméně pro pár sportovců funguji i jako ruční brzda, jelikož mají potřebu dělat víc než je třeba.
Je to sice stereotypní předpoklad, ale platí i u vašich svěřenců, že pokud jde o kolektivní sport, nejsou to takoví "dříči" a nejdou ke svým maximálním možným výkonům jako sportovci v individuálních sportech (klasický příklad fotbalista a naproti tomu zápasník MMA)?
Neřekl bych, že je to problém kolektivních sportu, ale spíše problém nastavení hlavy. Pochopitelně v kolektivu se pár věci ztratí, ale větší problém vidím v tom, že se hodně sportovců uspokojí s málem. Jak už jsem zmínil, mám několik sportovců, kterým spíše musím zatahovat ruční brzdu, jelikož každý den mají pocit, že toho udělali málo. Naopak znám i také, pro které je ideální rozcvička kafe a noviny. V bojových sportech si však myslím, že si víc uvědomuji následky podcenění přípravy.
Lišil se a liší se váš koučing v době korony a před ní? Předpokládám, že většinu konzultací o tréninku provádíte online. Jak se Vaši svěřenci vypořádali s nemožností naplno trénovat a nemožností se do značné míry porovnávat na utkáních, zápasech, nebo v ringu?
Teď vás asi překvapím, ale my využili této situace na maximum. Jak na jaře, tak teď. Nikdy jsem nezažil lepší možnost vrátit se v čase a udělat kondiční resty z několika posledních let. Takže to možná vyzní zvláštně, ale mě osobně tahle doba strašně posunula a věřím, že i mé klienty. Posbíral jsem velké množství dat, na kterých mám doslova závislost.
Zeptám se proto jinak, jak řešíte s klienty vstupy do vnitřních sportovišť a případnou nemožnost tam trénovat – fitcentra, haly ap.? Hledali jste alternativy k halovým tréninkům?
Vlastně jsme nevyužívali vnitřních prostor. Všechny typy tréninků jsme řešili v přírodě, což musím říct, byla příjemná změna. Člověk je vytržený ze své komfortní zóny, kde mu díky měření vše funguje s přesnosti na vteřinu, a musí hledat způsoby, jak dosáhnout co největší přesnosti bez všech těch měřicích zařízení. Byla to skvělá škola.
mySASY využíváte krátce, máte za sebou první měsíc. Jaké máte s programem zkušnosti? Překvapil vás? Nebo Vám na Vaše tělo změnil názor? A vidíte v mySASY potenciál do budoucna jej zařadit i do tréninkových pomocníků Vašich klientů?
Jak už jsem zmínil, pro mě jsou data alfa omega. Od jednoho velmi úspěšného kouče jsem se naučil, že to nejvíc co jako trenér můžu získat, jsou právě data o klientovi. Nemám rád trénování od oka. Dle mého jsou informace o sportovci klíč k progresu a zároveň slouží jako prevence zranění nebo přetížení. Takže i to byl důvod začít pracovat s mySASY. Dává mi možnost získat nové informace a díky tomu lépe reagovat. Zatím to testuji pouze na sobě, ale mé výsledky úplně nevypovídají o skutečném stavu metabolismu. Jednak díky své nemoci (LQT, v září 2019 mi implantovali defibrilátor) nemůžu jít za hranu ani na hranu toho co bych chtěl a taky kvůli tomu, že na sobě zkouším různé typy zátěží v různých kombinacích, které pak aplikuji v přípravě. Zatím mi to dává smysl a umím si představit využití mySASY jak během hokejové sezóny tak v přípravě MMA zápasníka. I proto jsem si koupil 3 hrudní pásy a od příštího roku plánuji otestovat 12 sportovců napříč sporty ve čtyřech tříměsíčních blocích.
