Základními výstupy, které najde uživatel na svém Dashboardu po každém měření jsou Moje HRV (2D graf), Moje kompenzace a Můj funkční věk. Uživatelé využívající program „Sport“ vidí na svém účtu také záložku 3D graf.

V minulém díle (odkaz ZDE) jsme se poprvé věnovali asi nejkomplexnějšímu a zároveň nejoriginálnějšímu typu znázornění výsledků, kterým systém mySASY disponuje - grafem Moje HRV. Dnes si popíšeme to, co se do minulého dílu již nevešlo.

Pro co nejlepší pochopení informací, které nám graf Moje HRV přináší si na úvod zopakujme, co přesně si máte pod grafem představit.

 

Detailním popisem tohoto parametru by bylo jistě možné zaplnit několik článků a odvoláváním se na desítky odborných zdrojů. Vás ale jistě zajímá právě co nejjednodušší popis. V maximální stručnosti tedy graf „Moje HRV“ představuje - vyjádření KOMPLEXNÍHO stavu organismu a jeho připravenosti reagovat pozitivně na tréninkovou zátěž. Co si představit pod termínem „pozitivní reakce na tréninkovou zátěž“ – odborně bychom řekli maximálně se na ni adaptovat. Laičtěji pak, dosáhnout díky předchozímu (tréninkovému) zatížení maximálního tréninkového přírůstku. Jinými slovy zvýšit fyzickou výkonnost a tělesnou zdatnost v důsledku předchozího tréninku. Dosáhnout vlastně základního tréninkového cíle.

A proč byste se měli tímto grafem zabývat?

 

Pokud chceme trénovat efektivně a využít při tom již všeobecně akceptované informace o fyziologické podstatě tréninku, musíme si uvědomit, že velikost a struktura tréninkového zatížení jsou „pouze“ jednou části rovnice, jejímž výsledkem je tréninkový efekt, ve formě kýženého přírůstku výkonnosti. Druhou, minimálně stejně důležitou, částí dané rovnice je stav organismu, ve kterém trénující do tréninku vstupuje. Pokud bychom se měli pokusit o ilustrativní „matematické“ vyjádření, vypadalo by to asi takto:

Struktura a velikost tréninkového zatížení x stav organismu (graf Moje HRV) = Výsledný tréninkový efekt

Že je výše uvedený vztah logický a v praxi s ním, minimálně podvědomě, pracuje téměř každý, lze dokumentovat na extrémním případě tohoto typu: bude se lišit efekt tréninku o stejné struktuře a zatížení u téhož jedince v situaci, kdy je zcela zdráv a odpočinutý, ve srovnání se situací, kdy je např. po probdělé noci, ovlivněn nadměrným stresem a navíc třeba s pocitem že „na něj něco leze“? Asi nenajdeme nikoho, kdo by neodpověděl „rozdíl tam BUDE a asi ZCELA ZÁSADNÍ (i přesto, že nás některé dostupné „jednoduché“ aplikace a analytické nástroje budou přesvědčovat, že tomu tak není = že je přírůstek „fitness“ po stejném tréninku stejný :)). Pokud bychom výše zmíněný vztah „převedli“ do vyjádření pomocí grafu moje HRV, byla by v prvním případně hodnota spíše okolo individuálního maxima, v druhém pak spíše na druhé straně „virtuálního“ spektra. A nyní logicky dospějeme k podstatě problému, kterým je toto „široké spektrum/škála stavů“ ovlivňujících tréninkový efekt a tím pádem i to, jak by měla v daném případě optimální struktura a velikost správného zatížení vypadat. Kde přesně se na této škále před tréninkem nacházíte, zda je plánované zatížení vhodné, či zda si zaslouží úpravu, případně kterým směrem, to jsou otázky, na které vám má graf Moje HRV odpovědět.

Jak informaci z grafu správně vyhodnotit a využít?

Pokud se sledováním grafu začínáte, je potřeba přijmou fakt, že pracujete nově s informací, ke které jste dosud neměli přístup. Buďte připraveni na to, že je potřeba se s touto informaci NAUČIT pracovat.
Základní princip je jednoduchý - změřit se před (každým) tréninkem a na základě výsledku upravit zatížení.

Jak by ale měla úprava v principu vypadat?

Vzhledem k tomu, že každý má „svou specifickou“ dlouhodobou tréninkovou kapacitu ovlivněnou jak geneticky, tak předchozí dlouhodobou tréninkovou (ne)aktivitou a vlivy životního stylu (jednotlivé charakteristiky popisuje konkrétně odpovídající „Tréninkový mySASY Profil“ – Klasik, Hrozba, Držák. Talent), bylo by chybou při hodnocení aktuálního výsledku v grafu Moje HRV vycházet pouze z rozložení výsledků v jednotlivých kvadrantech grafu. Důležitější je v tomto směru sledovat kde se aktuální výsledek nachází v porovnání s posledními prováděnými měřeními (měřeními z předchozího období – týden až měsíc) a kterým směrem se výsledek od posledního měření posouvá.  

Jak již bylo vícekrát zmiňováno, přesný směr a velikost změn bývají v detailu dost individuální. Pro obecnou ilustraci lze uvést alespoň obecná doporučení. I ta ale platí pouze v případě, že je daný jedinec zdravý a aktuálnímu měření nepředcházela žádná mimořádná změna režimu.

 

 

Pokud se výsledek posouvá výrazněji vlevo – je doporučeno snížení intenzity i objemu tréninku. Neznamená to, že by jednorázově intenzita nesměla vůbec přesáhnout prahovou hodnotu (Funkční práh - FTP). Pokud je ale naplánován trénink obsahující více delších intervalů nad hranicí FTP, je vhodné zkrátit jejich trvání i počet. Pokud je naplánován trénink kontinuální, i zde by měla klesnou intenzita i čas (objem) celkového zatížení. Úplné vynechání zatížení zpravidla není žádoucí. Lze o něm uvažovat až v případě, že zhoršování stavu má opakovaný či dlouhodobý charakter.

Pokud se výsledek posouvá pouze dolů (nedochází k posunu vlevo) - není zpravidla potřeba redukovat celkový tréninkový čas, je však žádoucí snížit zatížení odehrávající se ve vyšší intenzitě, či snížit celkovou intenzitu v případě kontinuálního tréninku.

Pokud se výsledek posouvá směrem nahoru - (především pokud je to v důsledku předchozí úpravy tréninku) můžeme v návaznosti na tuto reakci zvýšit celkovou intenzitu v případě kontinuálního tréninku či zvýšit počet a případně i délku intervalů nad FTP v případě tréninku s intervalovým průběhem. Kombinace posunu vpravo a nahoru - signalizuje možnost zvýšení celkového zatížení jak v oblasti intenzity, tak objemu.

I z výše uvedeného plyne, že jednorázový posun hodnot „horším“ směrem (vlevo, dolů) není problém, pokud se stav následně upraví doporučenou optimalizací tréninku. Pokud zhoršené hodnoty přetrvávají několik (2 a více) měření/dní, indikuje to potřebu výraznější úpravy režimu (někdy i mimo tréninkovou problematiku).

 

 

 

Možnost ovlivnit aktuální tréninkové zatížení dle aktuálního stavu organismu je klíčovým faktorem, který dosavadnímu plánování tréninku chyběl. Výše popsaný přístup: „zhodnotím stav – podle něj upravím trénink/režim“ by se měl brzy stát samozřejmostí.  

Ti, kdo se tréninkem chtějí zabývat hlouběji však přirozeně začnou řešit otázku, jak ovlivnit připravenost organismu tak, aby před tréninkem byl jeho stav co nejoptimálnější. Jednou věcí je akceptovat horší připravenost organismu a přizpůsobit tomu trénink, jinou však zabývat se otázkou, zda je možné tento stav efektivně ovlivnit. Jistě to možné je. Zde však (bohužel, či naštěstí) již neexistují žádná zcela univerzálně fungující pravidla. Při experimentování se lze spíše opřít o „doporučení“ jejichž efektivitu a vliv je potřeba individuálně „otestovat“ a vyzkoušet. Dle toho najít individuálně nejefektivnější přístup a vytvořit optimální tréninkový model.

 

A co si pod takovými doporučeními představit?

 

Aktuální stav je vždy výsledkem působení všech podnětů z vnějšího i vnitřního prostředí, které stav ovlivňují – nejen důsledkem předchozího tréninku. Čím více jich budete mít pod vlastní kontrolou, tím je větší šance, že stav organismu dokážete efektivně řídit.

 

 

 

 

Stejně významným podnětem pro (i negativní) změnu stavu organismu jako trénink může být i (dlouhodobější) absence zatížení. Řešení přechodně zhoršeného stavu je potřeba hledat ve formě úpravy tréninkového procesu, ne v jeho vysazení. Psychický stres, či problémy se spánkem mohou ovlivňovat Tréninkovou kapacitu v grafu Moje HRV a tím připravenost realizovat trénink minimálně stejně významně, jako samotný trénink. Trénink (aktivní regenerace) zlepšující přechodně zhoršený stav se nemusí odehrávat výhradně v oblasti nízké intenzity. Vyšší intenzita krátkého trvání může být velmi efektivním nástrojem pro zlepšení regeneračních procesů a zvýšením Tréninkové kapacity v grafu Moje HRV.

 

Doufáme, že další díl série pomohl zase o něco více objasnit co mySASY a graf Moje HRV "skrývá". Nezapomínejte sledovat naše sociální sítě, aby vám neutekla žádná novinka a odborná informace.