Graf Moje HRV - popis.
V rámci nové série článků jsme se rozhodli zaměřit na komplexnější popis parametrů, které jsou výstupem měření s diagnostikou mySASY. Cílem je, pomoci stávajícím uživatelům maximalizovat potenciál všech kousků informací, které získávají z průběžného měření. Potencionálním novým uživatelům pak série ukáže, jaké konkrétní formy výstupů mySASY "skrývá" :).
Základními výstupy, které najde uživatel na svém Dashboardu po každém měření jsou Moje HRV (2D graf), Moje kompenzace a Můj funkční věk. Uživatelé využívající program „Sport“ vidí na svém účtu také záložku 3D graf.
Následující díly věnujeme asi nejkomplexnějšímu a zároveň nejoriginálnějšímu typu znázornění výsledků, kterým systém mySASY disponuje.
Graf Moje HRV
Jak bylo uvedeno výše, právě toto zobrazení výsledků v sobě obsahuje největší množství originálních informací, které vám žádná jiná komerčně dostupná diagnostika nenabídne. Pamětníci si možná vzpomenou, že v prvních verzích systému byl výstup označován jako „2D graf“ což odpovídalo jeho „matematickému“ charakteru (dvojrozměrnosti obsažené informace). Později jsme však označení vyhodnotili jako uživatelsky nepřívětivé a zároveň v souvislosti na vývoj interpretace jsme zvolili aktuální název. V tomto dílu především popíšeme, to nejpodstatnější a nejoriginálnější, co tento výstup nabízí:
1. Jediná informace o aktivitě obou větví autonomního nervového systému (ANS).
Přesto, že v tomto textu nechceme zacházet příliš hluboko do fyziologických detailů, je stále potřeba zdůrazňovat, že principiálně používaná metodika monitorování variability srdeční frekvence popisuje stav autonomního nervového systému. Tj. části nervového systému neovlivnitelného vůlí a řídícího kompletně rovnováhu vnitřního prostředí organismu. Tato část nervového systému má dvě ZCELA ROVNOCENNĚ působící větve (sympatikus a parasympatikus). Proto je s podivem, z kolika stran stále zaznívá, že stačí sledovat aktivitu pouze jedné z nich. Tato „berlička“ má sice jednoduché vysvětlení – popis aktivity obou větví je metodicky náročnější = nad (aktuální) síly a možnosti propagátorů tohoto „zjednodušujícího“ názoru. Ve skutečnosti však právě toto „zjednodušení“ přispívá k diskreditaci metodiky, která má při seriózním používání obrovský potenciál. Je to jako vyrábět auto, které umí zatáčet pouze doleva. Ano, jezdí to a na okruhu si s tím užijete nějakou zábavu, ale srovnejte to s potenciálem auta zatáčejícím do obou stran :).
mySASY jako jediná diagnostika využívá tuto formu grafu proto, že také jako jediná hodnotí aktivitu obou větví autonomního nervového systému. Na podélné ose X je tak prezentována aktivita systému zodpovědného za Doplňování zdrojů (parasympatikus) na příčné ose Y je pak aktivita systému zodpovědného za jejich Spotřebu (sympatiku).
2. Znázorňuje výsledky v kontextu populační normy – možnost interindividuálního srovnání.
Další jedinečností mySASY je prezentace výsledků v rámci populační normy, která je konstruována tak, že „nejprůměrnější“ výsledek skupiny do které uživatel patří podle pohlaví a věku by se nacházel přesně na spojnici os. Vzhledem k tomu, že rozsah obou os je od 0 do 10, nejprůměrnější výsledek by měl polohu/hodnoty 5;5. Hodnoty < 5 pak ukazují v daném parametru výsledky podprůměrné ve srovnání s populační normou (na ose X = u Doplňování jsou to výsledky vlevo od osy Y, na ose Y = u Spotřeby jsou to výsledky nad osou X). Hodnoty > než 5 ukazují v daném parametru výsledky ve srovnání s normou nadprůměrné (u Doplňování – výsledky vpravo od osy Y, u Spotřeby pod osou X). Díky tomu je možno výsledky porovnávat interindividuálně = mezi různými jedinci. Jedince s nižšími průběžnými hodnotami lze označit za jedince s nižší adaptační kapacitou, tj. schopností odolávat a přizpůsobovat se zatížení a centrální únavě. Jedince s hodnotami vyššími lze považovat za ty s adaptační kapacitou lepší. Právě díky danému grafickému vyjádření je skutečnost daleko lépe identifikovatelná = na první pohled. Jedince s výsledky převážně „dole“ a „vlevo“ lze označit za jedince s nižší adaptační kapacitou, než jakou mají jedinci s výsledky převážně „vpravo“ a ideálně „nahoře“.
3. Umožňuje sledovat dlouhodobý posun/změnu ve kvalitě funkcí ANS u jednoho jedince.
Výše popsaný princip umožňující popsat dlouhodobější adaptační charakteristiku dovoluje nejen porovnání mezi jedinci, ale rovněž sledování dlouhodobých změn adaptační kapacity u jednoho uživatele. Díky tomu lze sledovat, zda dochází k výraznějším dlouhodobějším změnám adaptační kapacity například v rámci jednotlivých období ročního tréninkového cyklu. U jedinců s podprůměrnou či průměrnou adaptační kapacitou lze sledovat, zda trénink dlouhodobě přispívá k jejímu žádoucímu zvyšování. Naopak u nadprůměrně disponovaných jedinců lze sledovat a případně v ranné fázi zachytit dlouhodobější negativní vlivy, které by bez včasné kontroly mohly přerůst v případné závažné problémy.
4. Je podkladem pro mySASY Profil.
Princip zobrazení dlouhodobějších výsledků aktivity obou větví ANS v rámci odpovídající populační normy využívá i další jedinečná funkce mySASY a tou je identifikace Tréninkového mySASY Profilu. Ta dokáže po každých 15 měřeních ohodnotit, jakou měrou výsledky odpovídají čtyřem definovaným hraničním profilům nazvaným (aktuálně) Talent, Držák, Klasik a Hrozba. Detailnějšímu popisu principů stanovení mySASY Profilů a jejich využití věnujeme samostatný článek.
5. Umožňuje zároveň intraindividuální hodnocení – analýzu a interpretaci aktuálního výsledku.
Originálnost informací, které lze „vyčíst“ z grafu Moje HRV podtrhuje možnost intraindividuálního hodnocení, kterým rozumíme co nejjednodušší zařazení aktuálního výsledku do kontextu těch předchozích = zhodnocení aktuálního stavu organismu. Při výběru většího množství výsledků jsou body, znázorňující jednotlivé výsledky očíslovány od 1 (označující nejnovější vybrané měření) po nejvyšší číslo (označující nejstarší vybrané měření). Dle polohy a barvy aktuálního výsledku (= nejnovějšího čísla 1) lze identifikovat a interpretovat aktuální stav. Čím více vpravo a nahoře je aktuální výsledek oproti ostatním vybraným, o to lepší adaptační kapacitu = připravenost efektivně reagovat na následující zatížení, organismus v danou chvíli vykazuje. Čím více vlevo a dole je výsledek aktuální oproti ostatním vybraným, o to je adaptační kapacita organismu horší. Podobnou informaci přináší barevné hodnocení a umístění na barevné „heatmapě“. Zbarvení výsledku je určováno z porovnání s dlouhodobějšími daty vycházejícími z plovoucího průměru posledních několika desítek měření (přesný počet je dost důležitý a je součástí chráněného know how našich algoritmů). Základní interpretace dle barev „extrémních“ výsledků vypadá zhruba takto:
► Červená:
Málo efektivní či přetěžující podnět/režim. Nesmí se vyskytovat dlouhodobě. Trénink v tomto stavu nepřináší maximální efekt. Je lepší trénink upravit a snažit se o zvýšení adaptační odpovědi.
► Zelená:
Zvýšená adaptační reakce. Měla by se vyskytovat pravidelně. Indikuje kapacitu pokračovat v náročném zatížení. Trénink v tomto stavu přináší největší efekt a největší tréninkový přírůstek.
V příštím díle popíšeme, jak lze sledování výsledků na grafu Moje HRV využít při detailní analýze a řízení tréninku :).