Vliv tělesné práce na HRV

V průběhu tělesné práce vedou změny v aktivitě ANS, ke zvýšení srdeční frekvence, které je při nižší intenzitě zatížení způsobeno inhibicí vagu, při vyšších intenzitách zatížení navíc i zvýšenou aktivací sympatiku a vyšší produkcí katecholaminů (Stejskal, 2008).

Během zátěže dochází k značnému poklesu celkové HRV, přičemž MSSD (výsledek hodnocení pomocí časové domény) klesá v průběhu zátěže až k hodnotám blížícím se nule (Retek & Stejskal, 1996). V průběhu zotavení se MSSD pozvolna zvyšuje. Ukazatelem aktivity sympatiku při využití metodiky SA HRV je relativní podíl komponenty s velmi pomalou frekvencí na celkovém spektrálním výkonu. V průběhu zátěže celkový spektrální výkon sice výrazně klesá, ale toto snížení není tak výrazné jako např. snížení ukazatelů časové domény, protože vysoká aktivita sympatiku se uskutečňuje i prostřednictvím oscilací s nejpomalejšími frekvencemi.

Aktivita parasympatiku se postupně snižuje do intenzity zatížení odpovídající 50 % maximální spotřebě kyslíku (V02max), zatímco aktivita sympatiku se začíná zvyšovat až mezi 50-60 % V02max. (Nakamura, et al., 1993).

S rostoucí intenzitou zatížení klesá exponenciálně Total power (celkový spektrální výkon), což je převážně způsobeno snížením komponenty HF (Carter et a1., 2003).

Dynamika výkonu komponenty LF je pří tělesné práci ovlivňována aktivitou sympatiku a variacemi baroreflexní odpovědi zprostředkované vagem závislé na senzitivitě tlakových receptorů. Při nižší intenzitě zatížení, kdy senzitivita baroreceptorového kardiálního reflexu klesá mírně a aktivita sympatiku se téměř nemění, klesá Power LF méně než při intenzivnějším zatížení, kdy je aktivita sympatiku zvýšená, avšak baroreceptory jsou díky působení mechanických a chemických vlivů působících svalů „resetovány“ (Stejskal, 2008).

Vliv zotavení po tělesné práci na HRV

Dlouhodobě prováděná pohybová aktivita má prokazatelný pozitivní vliv na celkový stav organismu a tedy i na funkci ANS. Pozitivní vliv pohybové aktivity mohou dosvědčit také naměřené hodnoty SA HRV. Zvýšení celkové HRV a nárůstu aktivity parasympatiku lze dosáhnout pravidelným tréninkem při optimálním zatížení a vhodně zvolené pohybové aktivitě (Stejskal, 2008).

Rychlost návratu srdeční frekvence po tělesné práci ke klidovým hodnotám je považována za obraz kardiální vagové reaktivace. Během zotavení rostou ukazatele časové i frekvenční domény HRV. Předzátěžová velikost HRV nekoreluje s rychlostí reakce SF na začátku zátěže a zároveň neodpovídá úrovni návratu srdeční frekvence ke klidovým hodnotám po zátěži. Pozátěžová velikost aktivity ANS však souvisí s počátečním přizpůsobením srdeční frekvence na zátěž. Čím je tedy rychlejší přizpůsobení srdeční frekvence na začátku zátěže a kratší doba potřebná k dosažení rovnovážného stavu, tím vzniká menší kyslíkový deficit a zkracuje se trvání zotavení (Javorka et al, 2002, 2003; Stejskal 2008).