Fyziologické vlivy působící na HRV

Mnoho faktorů v našem životě (např. poloha těla, pohlaví, věk, stres, pohybová zátěž a další) ovlivňuje srdeční frekvenci a její variabilitu. Abychom zabránili zkreslení interpretace výsledků krátkodobých záznamů HRV, musí být tyto vlivy brány v potaz.

Při změně polohy těla z lehu do stoje dochází k excitaci sympatiku a současně snížení vagotonie, proto se tento manévr využívá jako sympatický stresový podnět. Ve vyšším věku a při některých patologických stavech klesá odpověď ANS na změnu polohy těla (Javorka, 2008).

Při psychickém stresu dochází ke zvýšení srdeční frekvence a snížení její variability, ke snížení hodnoty komponenty HF a zároveň ke zvýšení hodnot komponent VLF a LF. Při dlouhodobé stresové zátěži působící na ANS dochází ke zvýšení aktivity sympatiku. Změny v činnosti ANS se tak pravděpodobně také podílejí na vzniku aterosklerózy či hypertenze. Hodnocení změn HRV v reakci na psychický stres nám může pomoci předpovídat míru kardiovaskulárních rizik (Tonhajzerová, 2008).

Věk je jednou ze základních fyziologických charakteristik působící na výsledné hodnoty komponent HRV. Stáří tedy specificky ovlivňuje většinu sledovaných parametrů SA HRV. Při monitorování rozdílů v regulaci kardiovaskulárního systému spojených s věkem bývá obtížné odlišit vlivy způsobené stárnutím od vlivů nemocí či míry zdatnosti. Ve vyšším věku dochází u zdravých jedinců ke zhoršení funkcí vegetativního systému a k porušení jeho spolupráce se srdcem a cévami (Javorka, 2008).