CZ EN

Autonomní nervový systém (ANS)

ANS se podílí na řízení funkcí vnitřních orgánů, zároveň je přizpůsobuje aktuálním potřebám a kontroluje vnitřní prostředí organismu. ANS funguje na principu reflexního oblouku. Prostřednictvím nadřazených autonomních center v centrálním nervovém systému (CNS) probíhají komplexní mechanismy, mezi které patří i řízení srdeční frekvence. Vegetativní systém se skládá ze dvou částí, a to periferní a centrální.

Periferní ANS je tvořen dvěma oddělenými částmi – sympatikem a parasympatikem. Téměř všechny orgány jsou inervovány jak sympatikem, tak i parasympatikem, přičemž odpověď orgánů na jejich stimulaci může být protichůdná nebo téměř shodná. Obecně převládá tonus parasympatiku při anabolických pochodech, jako je spánek, trávení a zotavování, avšak při svalové práci, stresu nebo nemoci převažují katabolické pochody zabezpečené sympatikem. Tonus/celkový výkon vegetativního nervstva je označení tvorby vzruchů v jeho neuronech a jejich vysílání do efektorů. Činnost těchto neuronů je vybavována vzruchy z čidel, různých etáží CNS a účinkem hormonů. U orgánů, které nemají dvojí vegetativní inervaci, je antagonismus zabezpečen kvantitativní změnou tonu inervace. Nejtypičtějším příkladem je inervace cév.

Centrální část vegetativního nervstva koordinuje činnost sympatiku a parasympatiku. Na úrovni míchy jsou realizovány interakce vegetativní a somatické aferentace a eferentace a vegetativní reflexy, retikulární formace mozkového kmene má pak zásadní podíl na řízení respirace a kardiovaskulárního systému. Pocity chladu, tepla, sytosti, žízně, libida, agrese a strachu, vznikají drážděním hypotalamu. Hypotalamus je zároveň nejvyšší řídicí orgán endokrinního systému, a tak má důležitý podíl na homeostáze. Alokortex mozkové kůry je nejmladší integrační oblastí autonomních a somatických funkcí a neokortex je nejvyšší řídící oblast autonomních výkonných funkcí CNS.

© 2020 mySASY